geologické dědictví
Z geologických zajímavostí regionu vzpomenout majestátné údolí řeky Mže, kde souvislá skalní defilé představují pozoruhodný profil horninami proterozoika s neopominutelnými geomorfologickými aspekty, údolí Kosího potoka, které poskytuje unikátní studijní profil horninami tepelského krystalinika, lestkovského granitového masivu a mariánskolázeňského bazického komplexu, podobně malebné údolí Hadovky je vzácným terénem s četnými výchozy hornin tepelského krystalinika. Dobře přístupné údolí říčky Tiché je obklopeno skalními srázy představujícími pestrou sérii hornin na styku barrandienského proterozoika a tepelského krystalinika v blízkosti mariánskolázeňského zlomu - významné zlomové struktury I. řádu v Českém masivu. Na řadě lokalit vystupují variské granitoidní magmatity mnohdy s velmi cennými ukázkami typického zvětrávání žulových terénů. Nelze nevzpomenout pozoruhodnou ringovou strukturu Sedmihoří, geomorfologicky zajímavé území tachovské brázdy, údolí Úhlavky procházející kladrubským masivem, či malebné lokality Šelmberk a Muschelhütte na rozvadovském masivu. Celým územím prochází zlomová struktura I. řádu - český křemenný val. Na řadě míst nacházíme mocné křemenné žíly a suky v podobě morfologicky vystupujících kamýků a elevací. Některé lokality jsou dodnes zajímavé i z hlediska mineralogického. Nelze opominout i několik zajímavých, často i atraktivních lokalit dokládajících k jihu doznívající terciérní vulkanismus. V tomto směru lze jmenovat relikty bazaltového příkrovu na Konstantinolázeňsku a vulkanický relikt Vlčí hora s prakticky unikátními nálezy známých amfibolů a pyroxenů.
Samostatnou kapitolou je příhraniční horský pás Českého lesa. Zatím zůstává unikátní přírodní enklávou s velmi nízkou destinací, která byla zapříčiněna po desetiletí trvající existencí uzavřeného hraničního pásma. Na vrcholcích elevací a svazích hlavního horského hřebene se setkáváme s mnohdy zajímavými výchozy pararul a migmatitů moldanubika se všemi strukturními aspekty jejich složité matamorfózy. Právě na území Tachovska je Český les bohatý na podmáčené náhorní enklávy s ukázkou smíšených rašelinišť, či typických vrchovišť.
Region, ačkoli se dnes může řadit k oblastem s chudou surovinovou základnou, oplývá bohatou montánní historií. V tomto směru je dobré zmínit činnost hornicko-historických spolků v Plané a ve Stříbře. Oba spolky provozují vlastní muzejní expozice, kde interpretují důstojnou a přitažlivou formou montánní historii, geologii ložisek, hornictví, mineralogii aj. Jejich činnost rozhodně nespočívá v údržbě stávajících expozic. Je výrazně nadregionální a velkou měrou rozvíjí cíle geoparku. Zdůraznit lze čilou spolupráci s ostatními hornickými spolky, ať již v tuzemsku, či v zahraničí. Město Stříbro má reálné předpoklady vytvořit zde jeden z nejatraktivnějších hornických skanzenů Evropy. S výjimkou uvedených subjektů, je montánní historie regionu veřejnosti prakticky neznámá. Pokud je vůbec komplexní formou zpracována, pak zůstává součástí separátních vědeckých studií, které byly navíc v minulosti často tendenčně zaměřeny. Z historických důlních revírů, které často v terénu dokreslují hmatatelné pozůstatky montánní činnosti, je vhodné zmínit Klášterní les se zlatonosným reliktem permokarbonu u Křivců, revír Stříbro, Michalovy Hory, Broumovsko-Tři Sekery, železnorudná lože na stříbrsko-plaském pruhu paleovulkanitů a nakonec i v nedávné historii těžená ložiska uranu.
.