Konstantinolázeňsko
Léčivé účinky minerálních vod s vysokým obsahem železa jsou v této oblasti známy od nepaměti. Teprve až v roce 1803 nechali sedláci z Nové Vsi vystavět na místě dnešních Starých Lázní první lázeňskou budovu nedaleko sirnatého pramene, pro svůj charakteristický zápach způsobený vysokým obsahem sirovodíku lidově zvaného „Smraďoch“. Dnes jsou Konstantinovy Lázně jediné lázeňské místo v Plzeňském kraji. Léčí se zde choroby srdce a oběhového systému. K léčbě se využívá „Prusíkův pramen“ vyvěrající z hloubky 40 m, který má nejvyšší obsah oxidu uhličitého v České republice. Lázeňští hosté mohou navštívit také místní park, nebo relaxovat v nově otevřeném wellness centru.
Vývěry několika pramenů v okolí bezpochyby svědčí o dozvucích zdejší vulkanické činnosti, kterou dokládají také čedičové sloupy v dnes zatopeném lomu na Hradišťském vrchu. V létě je lom krásným místem pro koupání s průzračnou vodou, nebo cílem procházek po místní naučné stezce. Na úpatí vrchu, trochu skryto, je tiché poutní místo se sochou Panny Marie. Ta se zde podle pověsti zjevila v roce 1650 dítěti hajného z nedalekých Poloučan, které se ztratilo v lese a celou noc o něj pečovala, dokud se jej druhý den nepodařilo rodičům nalézt.
Okolí Konstantinových Lázní je protkáno sítí několika naučných stezek. Díky nim se návštěvníci pohodlně dostanou na zříceninu hradu Gutštejn a kaňonovitým údolím Hadovky s četnými výchozy nejrůznějších fylitů až k poutnímu kostelu na Šipíně. Další stezka vede na Ovčí vrch s nově opravenou rotundou Smrtelného strachu Ježíše Krista, ve které vzniká malé muzeum barokních soch a dále na vrch Krasíkov, kde se otevírá nádherná vyhlídka do krajiny ze zříceniny hradu Švamberk. Tato dominanta regionu hostí každou první říjnovou sobotu již tradiční Slavnosti jablek. Nejnovější stezka vede až ke Studánce lásky. Napijí-li se její vody milenci, jejich láska prý nikdy nevyhasne.